Plán výuky němčiny pro děti
Když dítě začne mluvit, neříká to jen ma-ma nebo ta-ta. Mluví také o tom, co vidí, cítí a potřebuje. A pokud v tom období slyší němčinu, učí se ji stejně přirozeně jako svůj mateřský jazyk. Nejde o to, aby bylo německy dokonalé. Jde o to, aby se jazyk stal součástí jeho světa - jako barvy, hračky nebo pohádka před spaním.
Mozek dítěte je jako guma, ne kámen
Od narození do šesti let má mozek dítěte největší schopnost přijímat nové jazyky. Vědci z Univerzity v Tübingenu zjistili, že děti, které v tomto věku pravidelně slyší cizí jazyk, si ho pamatují i po letech, když ho už nepraktikují. Když ho pak znovu začnou slyšet, jejich mozek ho rychle „rozpozná“ a znovu aktivuje. To není jen paměť - je to jako když najdete starý klíč od domu, kde jste kdysi bydleli. Víte, kde je dveře, i když jste je neotevírali deset let.
Nejde o to, že dítě musí mluvit německy jako native speaker. Stačí, aby slyšelo, jak zní, jak se věty staví, jak se hlásky mění. Když potom v devíti letech začne učit němčinu ve škole, nebude se cítit jako cizinec. Bude to pro něj jako znovuobjevení něčeho, co už zná - jen teď se to naučí psát a číst.
Co se stane, když začnete až v deseti?
Je to možné? Ano. Je to lepší? Ne. Děti ve věku deseti a více let už začínají přemýšlet o jazyce jako o pravidlech. Musí si pamatovat pády, časování, výjimky. To je jako učit se tancovat, když už máte ztuhlé klouby. Můžete to zvládnout, ale bude to stát víc úsilí, víc frustrace a víc času.
Ve škole se děti učí němčinu z knih, které obsahují věty jako „Ich habe einen Hund.“ A co když dítě už ví, jak zní „Mám psa“ v hovorové podobě, když ho rodiče říkali při hraní s panáčkem? Pak to není učení - je to připomenutí.
Nejde o výuku, jde o zkušenost
Nikdo neříká dítěti: „Dnes se naučíme sloveso sein.“ Ale když mu čtete pohádku o Německém prince, který se ztratil v lese, nebo když mu dáte hračku, která říká „Guten Morgen!“ když ji vytáhnete z krabice, pak se jazyk vkládá do života. Dítě se učí přes emoce - ne přes tabulky.
Zkusíte to takto:
- Při spánku přehrávejte německé písničky - třeba z „Liedermacher“ nebo z dětských pohádek z ARD.
- Kupujte hračky, které mluví německy - třeba hovněnky, které říkají „Wo ist mein Teddy?“
- Při jídle pojmenujte věci německy: „Das ist ein Apfel.“ „Das ist Milch.“
- Při cestě do školy zpívejte jednoduché písničky: „Guten Morgen, Sonne, guten Morgen, Tag!“
- Na YouTube najděte krátké videa s německými dětmi - nechávejte je přehrávat, když se dítě hraje.
Nepotřebujete být bilinguální. Potřebujete jen být přítomný. Dítě si nevšimne, že učíte jazyk. Všimne si, že se s ním hraje, že ho milujete a že vás slyší.
Co se stane, když se dítě nechce učit?
Neučí se. A to je v pořádku. Pokud se němčina stane povinností, ztratí svou magii. Když začnete říkat: „Musíš se to naučit, jinak ti to nebude fungovat v životě“, dítě si to převede na tlak. A tlak zabíjí zájem.
Raději řekněte: „Víš, co? Dnes si zahrajeme s panáčkem, který mluví německy. Chceš, abychom se ho zeptali, co jídl?“
Nebo: „Máme dnes německé koláčky. Víš, jak se říká v Německu? Kekse. Chceš je jíst a říkat Kekse?“
Nejde o to, kolik slov dítě zná. Jde o to, jestli má s jazykem příjemné pocity. Pokud je to pro něj jako čas s tebou, pak se to naučí. Samo.
Proč právě němčina?
Protože je to jazyk, který se hodí. V Česku je německy mluvících lidí víc než jakéhokoli jiného cizího jazyka. V Brně, kde žiji, je každý čtvrtý obyvatel schopen komunikovat v němčině. Většina dětí, které chodí na školy s mezinárodními programy, potřebuje němčinu. Mnoho firem v Moravě hledá zaměstnance, kteří znají němčinu - ne proto, že by byli Němci, ale protože pracují s německými zákazníky.
A pokud dítě jednou pojede do Německa, Rakouska nebo Švýcarska, nebude se cítit jako cizinec. Bude slyšet známé hlásky. Bude rozumět nápisům na ulicích. Bude moci říct „Danke“ a vědět, že to zní přirozeně.
Němčina není jen jazyk. Je to most. A čím dřív ho postavíte, tím pevnější bude.
Co dělat, když nemáte čas?
Nemusíte se učit němčinu spolu s dítětem. Nemusíte mluvit německy. Stačí, když přehráváte hudbu. Stačí, když si dítě pustí videa. Stačí, když vám někdo přinese knížku z Německa, kterou si přečte.
Nejde o dokonalost. Jde o přístup. Dítě, které slyšelo německy před školou, má oproti ostatním výhodu, kterou nekoupíte za peníze. Má vnitřní jistotu. Ví, že jazyk není něco, co se musí „vyučit“. Je to něco, co se dá objevit.
Největší chyba rodičů
Čekají, až dítě bude velké. Až bude ve škole. Až bude mít domácí úkol. Až bude mít zájem.
Ale zájem nevzniká z úkolu. Vzniká z příběhu. Z pohádky. Z písničky. Z chvíle, kdy se dítě směje, protože panáček řekl „Hopsasa!“ a ono to zopakovalo.
Nikdy není příliš brzy. Ale může být příliš pozdě.
Je lepší učit němčinu už od narození, nebo po třech letech?
Nejlepší je začít co nejdříve - od narození do dvou let. V tom věku mozek dítěte přijímá hlásky bez rozdílu mezi jazyky. Pokud slyší němčinu v prvních měsících života, její zvuky se stanou součástí jeho přirozeného slyšení. Po třech letech je to stále dobré, ale už se musíte zaměřit na hru a opakování, ne jen na slyšení. Nejde o to, kolik slov zná, ale o to, jestli se jazyk pro něj zní příjemně.
Může dítě zmatit, když se učí dvě jazyky najednou?
Ne. Děti vůbec nezmatí. Pokud máte v domácnosti dva jazyky, vaše dítě se naučí je rozlišovat už ve dvou letech. Některé děti dokonce v jedné větě smíchají slova z obou jazyků - to je normální. Neznamená to, že se neumí. Znamená to, že má oba jazyky v mozku a hledá cestu, jak je použít. To je značka inteligence, ne problému.
Je potřeba platit za kurzy nebo aplikace?
Není. Nejlepší nástroj je vaše přítomnost. Dětské písničky z YouTube, knížky z knihovny, hračky, které mluví německy - všechno to stojí málo nebo vůbec nic. Platíte za kurzy, když chcete, aby dítě mělo „certifikát“. Ale pro přirozené zvládnutí jazyka potřebuje jen čas, opakování a pocity. A ty nemůžete koupit.
Co dělat, když dítě nechce poslouchat němčinu?
Neohlížejte se na to jako na povinnost. Zkuste jiný přístup. Místo písniček zkuste německé pohádky na audioknihách. Místo videí zkuste německé kreslené filmy s českými titulky. Místo opakování slov zkuste hru: „Která hračka říká ‚Guten Tag‘?“ Pokud se dítě nechce učit, neznamená to, že nemůže. Znamená to, že ještě není připravené. A to je v pořádku.
Když se dítě naučí němčinu, bude mít výhodu ve škole?
Ano. Děti, které už znaly němčinu před školou, se ve třídě cítí jistěji. Nebojí se odpovídat. Nebojí se, že se budou smát. Ví, že to zní známě. A to je největší výhoda. Výsledky ve škole se zlepší, protože dítě nebojí jazyk. A když se nebojí, učí se rychleji.
